TISKOVÁ ZPRÁVA
TISKOVÁ ZPRÁVA
25. 5. 2020
Galerie na zlínském zámku uvede retrospektivu malíře Otakara Hudečka „Převrat v duši“
První retrospektivní výstava díla malíře Otakara Hudečka, absolventa Baťovy Školy umění, se otevírá v zámecké Galerii Václava Chada ve Zlíně ve čtvrtek 28. května 2020. Zahájí ji slavnostní vernisáž v 17 hodin, ihned poté následuje komentovaná prohlídka s autory výstavy. Výstava „Převrat v duši“ potrvá až do 13. září, ve svých závěrečných dnech se začlení do doprovodného programu Zlín Film Festivalu.
Otakar Hudeček je nejvýznamnějším olomouckým malířem druhé poloviny 20. století. Jeho mimořádné dílo zahrnuje malby, kresby, grafiky, užitou tvorbu i fotografie. To vše má možnost vidět zlínská veřejnost v rámci vůbec první retrospektivní výstavy „Převrat v duši“. Autor je již sedmým absolventem vyhlášené zlínské Školy umění, jehož práci Galerie Václava Chada představí. Jejich prezentací se zabývá už od roku 2014, navíc uspořádala i jubilejní výstavu „Láska v křečích explozí – Škola umění Zlín“.
„Hudeček patřil do generace zlomené válkou, trvale postižené hyperkritickou nedůvěrou k vlastnímu dílu – neustále v kuželu uhrančivého svitu odkazu Václava Chada. Zároveň byl v dvojím smyslu okultista. Na jednu stranu byl fascinován tajnými naukami, na druhou stranu jeho dílo, které sveřepě rozvíjel od 40. do konce 70. let, mělo zůstat neobjeveno. Jeho výjimečný umělecký osud nás učí, že lze být umělcem, aniž by bylo nutno bez ustání tvořit,“ uvádí autoři výstavy David Voda a Ladislav Daněk s tím, že Hudečkovo dílo, či spíše jeho torzo, se objevilo před dvaceti lety šťastnou náhodou v jeho olomouckém bytě postiženém povodní roku 1997. Hudeček v té době již dvacet let netvořil.
Název výstavy „Převrat v duši“ pak vychází z Hudečkova pohledu na umění: „Obraz nebo cokoliv z umění působí na lidskou duši pokaždé převratně. A tento převrat v duši je tak hluboký, že se od něj nikdy neodtrhnete, že jej stále nosíte s sebou jako citlivou ránu ve svém obyčejném všedním životě.“
O pravdivosti jeho slov se mohou přesvědčit návštěvníci výstavy v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku. Otevřena je od 29. května do 13. září 2020, vždy od pondělí do pátku mezi 10. a 17. hodinou. V jiných termínech lze výstavu zhlédnout pouze po individuální domluvě na e-mailu galerie@zlinskyzamek.cz. Vstupné je v jednotné výši 50 Kč.
V den vernisáže, 28. května v 17.45 hodin, proběhne komentovaná prohlídka s autory výstavy Davidem Vodou a Ladislavem Daňkem. 3. září v 17 hodin bude uveden katalog k výstavě Otakar Hudeček (1924-2007) / Převrat v duši.
Výstava byla připravena ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. V září se stane součástí doprovodného programu Zlín Film Festivalu, který se koná od 4. do 10. 9.
Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.zlinskyzamek.cz a www.gvch.cz.
O autorovi:
Otakar Hudeček st. (*1924 v Olomouci, †2007 v Olomouci) byl český malíř, kreslíř, grafik, fotograf, básník, zabýval se rovněž užitou tvorbou. Byl to autor malířských konfesí, překladatel a vydavatel samizdatů. Na Škole umění ve Zlíně studoval v letech 1939–1943. Po absolvování všeobecné přípravky (1939–1940) studoval obory bytová kultura, užitá a dekorativní malba v architektuře a propagaci. V roce 1944 byl totálně nasazen v Kuřimi a konec války po dopadení za nelegální pokus o přechod do Slovenského štátu strávil ve vězení a totálním nasazení v Ostravě. Po válce již ve výtvarných studiích nepokračoval, odešel do Prahy a jednu sezónu hrál s Werichem v Divadle satiry, s nímž projel celé Čechy. V roce 1947 se vrátil do Olomouce. Začal zakreslovat ruiny hradů pro Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Vystavoval krajiny se svazem 1950–1960 (Krajské středisko ÚSČVU). Oženil se. Koncem 50. let započal intimní malířskou revoluci, o které se nikdo neměl dozvědět. Bral malé lepenky a maloval na ně tváře: svou, své ženy, sester a bratranců, a jiných blízkých. Později k nim přibyly i odvážné akty. Deformace žen. Doma je nikdy nevystavil. Vedle maleb se věnoval linorytům, v nichž dosáhl dalšího z vrcholů. Vyrůstaly z poučení Gauguinem i expresionismem; svérázně reagovaly na primitivistický figurativní brutalismus Jeana Dubuffeta.
