TAKOVÍ JSME BYLI? 2

Výstava realizovaná u příležitosti oslav výročí 700 let od první zmínky města Zlína v historických pramenech.
 
Výstavní projekt Takoví jsme byli? 2. v jistém ohledu navazuje na úspěšnou prezentaci děl profesionálních fotografů starší a střední generace spjatých se Zlínem, kterou před osmi lety připravila Galerie Václava Chada v prostorách zlínského zámku. Černobílé fotografie z archivů Petra Baklíka, Rudolfa Červenky, Pavla Koska, Petry Koskové Hammid a Jana Regala tehdy návštěvníkům zpřítomnily polozapomenutou tvář a každodennost průmyslového města ve druhé polovině minulého století. Také tato výstava staví do centra pozornosti médium fotografie, v její umělecké i dokumentární formě, současně ovšem svůj záběr věcně i chronologicky podstatně rozšiřuje a prezentuje návštěvníkům i jiné historicky významné dokumenty, nálezy a prameny, včetně některých originálních unikátů, jakými jsou vzácná folia z nádherně iluminovaného antifonáře královny Eličky Rejčky (1288–1335) vyhotoveného na počátku 14. století.

Připomínka 700. výročí vstupu Zlína do psaných dějin spojená právě s osobností Elišky Rejčky se tak stává východiskem pro širší ohlédnutí se zpět. Nejde ovšem o soustavnou či vyčerpávající prezentaci dějin města na jeho dlouhé a spletité cestě k současnosti. Výstava je pojata jako putování s několika zastaveními, jež návštěvníkům nabízejí možnost pohlédnout na různé momenty a fragmenty z životů našich předků a na proměny prostředí, které je obklopovalo. Expozice v divácky atraktivních ohlédnutích odkazuje k bohaté historii města v uplynulých sedmi stoletích a připomíná i dlouhou a pro mnohé možná až překvapivě pestrou etapu prehistorickou. Ukazuje, že prostor dnešního Zlína nebyl vždy civilizovanou kulturní krajinou. Dlouho byl spíše divočinou, v níž se naši předci z dávných kultur disponující jen velmi prostými statky střetávali s nespoutanou přírodou v často úporných bojích o holé přežití. I tato krátká zastavení však osvědčují, že na dlouhé civilizační cestě, plné proměn a zvratů, lidé obývající podřevnické údolí postupně kultivovali nejen okolní prostředí, ale i sami sebe a svou vlastní kulturu.

Výstavní okruh tedy sleduje logiku historického vývoje města, přičemž návštěvnická trasa zdůrazňuje dva přirozené milníky. Prvním je doba počátku 14. století, kdy královna vdova Eliška Rejčka koupila od bratrů Fricka a Viléma z Egerberka na Moravě rozsáhlé majetky, mezi nimiž je zmíněno v listině ze dne 28. února 1322 poprvé i zlínské panství. Právě intenzivním kulturním, hospodářským i fundačním aktivitám Elišky Rejčky vděčí tedy Zlín za svůj vstup do psaných dějin. Na výstavě lze proto této významné panovnici pohlédnout do tváře. Návštěvníci mohou spatřit nejen její symbolickou podobiznu ztvárněnou neznámým středověkým iluminátorem na počátku 14. století, ale i její fiktivní portrét z dílny vynikajícího soudobého malíře a zlínského rodáka Petra Nikla. Druhým milníkem je pak éra přelomu 19. a 20. století, v níž se Zlín vymanil ze starých časů a vykročil na cestu rychlého rozvoje průmyslu, která jej v průběhu několika dekád proměnila na vzorně organizované moderní město. Tento předěl je vstupní branou do druhého života Zlína i jeho současnosti. Je neoddělitelně spjat s rodem Baťů a rozvojem jejich světově proslulého podniku. Právě přerodu Zlína na moderní průmyslovou metropoli a jejímu osudu v turbulentním dvacátém století je věnován v expozici největší prostor. Kromě mnoha dobových dokumentů jsou to zejména unikátní fotografie, které jsou pro návštěvníky pomyslnými okny do novodobých dějin města i životů jeho tehdejších obyvatel.
 
Ondřej Ševeček