Úvodní slovo kurátorů

Geometrie kamene a obrazu
česko-polský dialog současného umění

Výstava Geometrie kamene a obrazu vznikla z potřeby otevřít dialog mezi různými způsoby uvažování o formě, hmotě a řádu. Spojuje sochařství a malbu jako dva svébytné, a přesto hluboce propojené výtvarné jazyky, které pracují s geometrií nikoli jako s chladným konstrukčním principem, nýbrž jako s přirozeným nástrojem myšlení o světě, prostoru a lidské zkušenosti. Geometrie zde není chápána jako styl ani jako uzavřený systém. Objevuje se spíše jako vnitřní struktura – jako rytmus, proporce, opakování, vztah částí k celku. V kameni se projevuje skrze objem a fyzickou přítomnost hmoty, v obraze pak prostřednictvím linií, ploch, světla a struktury. Výstava sleduje, jak se tyto principy proměňují v dílech jednotlivých autorů a jak se mezi nimi vytváří tiché, ale intenzivní napětí.

Projekt navazuje na dlouhodobé směřování Galerie Václava Chada, která se mimo jiné věnuje dialogu mezi tradicí a současností. V tomto rámci se přirozeně otevírá také česko-polské setkání současného umění. Do společného prostoru galerie vstupují autoři různých generací – etablovaní umělci, pedagogové i mladší tvůrci, jejichž práce spojuje soustředěný vztah k materiálu, formě a samotnému procesu vzniku díla. Na výstavě jsou zastoupeni: Michal Bauer, Andrzej Dromert, Radim Hanke, Paweł Jach, Lubomír Jarcovják, Antonín Koláček, Julie Madurová, Zdeněk Macháček, Grzegorz Niemyjski, Marcin Nosko, Marcin Plichta, Marlena Promna, Petr Stanický, Zdeněk Tománek, Jan Tutaj a, Małgorzata Wiśniewska.

Zastoupení českých autorů vychází z cíleného výběru tvůrců dlouhodobě působících ve Zlínském kraji. Galerie Václava Chada s většinou z nich spolupracuje na různých projektech a jejich tvorbu dlouhodobě sleduje – ať už prostřednictvím samostatných výstav, kurátorských projektů či pedagogického dialogu. Výstava tak přirozeně navazuje na úsilí galerie podporovat umělce, kteří tvoří v regionu, pedagogicky působí a aktivně formují jeho výtvarné prostředí.
Sochařská linie výstavy pracuje s hmotou jako s aktivním polem napětí. Kámen a další materiály zde nejsou chápány pouze jako nosiče tvaru, ale jako materiály s vlastní pamětí, vnitřní energií a přirozeným charakterem. Geometrický řád nevzniká prostřednictvím striktní konstrukce, ale z procesu redukce, rytmizace a přesného vymezení objemu vůči prostoru. Formy se často pohybují na hranici mezi stabilitou a jemným narušením – mezi uzavřeností a otevřeností vůči okolí.
Malířská rovina s tímto uvažováním vstupuje do tichého dialogu. Redukovaný obrazový jazyk, práce s linií, strukturou a opakováním vytváří vizuální pole, v němž se geometrie proměňuje v rytmus, záznam pohybu či vnitřního uspořádání. Obraz zde není ilustrací prostoru, ale jeho paralelou, plošným ekvivalentem sochařského myšlení.
Celek nepředstavuje uzavřený soubor, ale živé pole vztahů, v němž se setkává práce s materiálem, tradice i současná citlivost k prostoru. Geometrie zde funguje jako společný jazyk, nikoli sjednocující, ale umožňující porozumění rozdílným polohám, přístupům a způsobům práce s hmotou i obrazem.
 
Miroslava Ptáčková


Výběr děl polské účasti současné výstavy je většinou založen na sympoziálních přátelských a tvůrčích setkáních posledních let. Sochařská sympozia na zámku v Morawie u Wroclawi, v Centru polského sochařství v Orońsku a především na Zlotej Górze, místě u kašubského jezera Wielkie Brodno, jsou spojovacím momentem individuální autorské tvorby v kontextu s dalšími přítomnými autory, přesně v duchu starořeckých sympozií. Není možné ostatní přítomné nevidět, není možné spolu nemluvit. Geometrie kamene, a odtud i inspirace pro naši výstavu, se jmenuje ono kašubské sympozium pořádané gdaňskou Akademií za výrazného přispění osvícené radnice města Kartuzy, správního střediska, kam patří i „jezerní plenérový ateliér“ sympozia. Díla polských autorů vykazují značnou různorodost, a jakkoliv jde o výstavu spíše komorní (z logistických důvodů nebylo možné přivézt velké, několikatunové realizace), představuje veškerou tvarovou i materiálovou nápaditost a mnohost. Autoři objevují v kamenech a dřevu eleganci, ladnost, živost, které jsou v hrubém materiálu dávno ukryty a umnou rukou autorskou dostávají svůj tvar, který obdivujeme a který i hapticky můžeme zakoušet. Přísná geometrie v dialogu s oblou biometrií (dávno předtím, než nám tento pojem a obor zkonfiskovaly některé státní orgány).
 
Miroslav Zelinský