ZDENĚK ROZKOPAL

Mezi filmem a malbou
 
Zdeněk Rozkopal (2. 10. 1924 – 28. 2. 2002) je jako filmový architekt spojen s desítkami českých a slovenských filmů a televizních seriálů, jeho tvorba zahrnuje však i další kinematografické profese. Podle možnosti a potřeby působil také jako výtvarník, kostýmní návrhář, autor námětu, scenárista i režisér, podílel se na filmech hraných, dokumentárních a animovaných, loutkových, kreslených, kombinovaných a trikových. Jeho výtvarný rukopis má svůj rozpoznatelný charakter, zároveň však věrně slouží látce a jejímu pojetí a ve vrcholných případech ji obohacuje o snový poetický rozměr. V základu Rozkopalova výtvarného vidu leží na jedné straně hluboký prožitek rodné beskydské přírody, na druhé straně poválečné studium v Praze. Absolvent architektury a pozemního stavitelství na ČVUT (1945–1948) a zároveň výtvarné výchovy, matematiky a deskriptivní geometrie na PF UK (1946–1948), pohotový kreslíř a vybavený čtenář, nastoupil v roce 1951 na Kudlově ke Karlu Zemanovi a zůstal jeho významným spolupracovníkem až po Bláznovu kroniku (1964). Osudem se mu pak stal žánr filmů pro děti a mládež, ať už spolupracoval s Václavem Táborským, Josefem Pinkavou či Radimem Cvrčkem, stejně tak ale vstoupil významně i do práce třeba na snímcích Zdenka Sirového, Karla Kachyni, Pavla Hobla, později třeba Vladimíra Drhy či Filipa Renče.¹

Úvodní část výstavy Zdeněk Rozkopal: Mezi filmem a malbou představuje jeho bohatou filmovou tvorbu a umožňuje nahlédnout do zákulisí filmového světa prostřednictvím ukázek z různých fází přípravy a realizace filmů, na nichž Rozkopal spolu/pracoval. Výstava zahrnuje například návrhy vlasových úprav a kostýmů pro herce, technický scénář, studie dekorací nebo modely pro seriál Rozprávky priateľstva a model draka Mraka z filmové pohádky Za humny je drak. Dále pokračuje pracovními snímky a samotným procesem přípravy a natáčení filmů, jako jsou Cesta do pravěku (1955), Vynález zkázy (1958), Baron Prášil (1961), Bláznova kronika (1964), O statečném kováři (1983) aj. K vidění jsou také interiérové a exteriérové expozice, které byly použity při natáčení filmů. Nechybí ani grafiky a malby, které se vztahují k filmům nebo jimi byly inspirovány. Expozice také představuje diplomy a ocenění, která Zdeněk Rozkopal získal na mezinárodních filmových festivalech – diplom za účast na festivalu v Tours, Francie za film Pan Prokouk detektivem (1958) a diplom za vítězství v kategorii animovaného filmu na Mezinárodním filmovém festivalu ve Vancouveru, Kanada za film Pan Prokouk akrobat (1960). Tato ocenění svědčí o uznání jeho práce a přínosu k filmovému umění na mezinárodní úrovni.

U příležitosti výstavy a k připomenutí letošního 100. výročí od Rozkopalova narození, byla také vydána publikace Zdeněk Rozkopal: Skrytá tvář filmového architekta, která nabízí komplexní pohled na jeho práci a přínos pro českou i slovenskou kinematografii.

Druhá část výstavy představuje „ateliér umělce", kde jsou vystaveny Rozkopalovy malby. Tyto práce, hustě posazené vedle sebe na stěnách, ukazují jeho široký výtvarný záběr a různorodé techniky, které používal. Každá malba vypráví svůj příběh a dohromady tvoří bohatou mozaiku jeho uměleckého světa. Lze pozorovat, jak se filmová zkušenost prolínala s jeho volnou tvorbou a jak si zachovával svou jedinečnou výtvarnou identitu i mimo filmové plátno. Výběr děl také zdůrazňuje Rozkopalovu schopnost kombinovat realistické prvky s imaginativními, často mísil reálné a fantastické světy, čímž vytvářel jedinečný vizuální zážitek, který přitahuje k detailnímu zkoumání každého díla.

Závěrečná část výstavy se zaměřuje na ukázku umělcovy grafiky, knižní ilustrace a ex libris. Tento úsek ukazuje jeho talent v oblasti grafického umění, které tvořilo nedílnou součást jeho umělecké kariéry. Rozkopalovy ilustrace byly často součástí knih, časopisů a dalších tiskovin, kde jeho schopnost zachytit podstatu příběhu nebo tématu v jediném obraze byla klíčová. Součástí této části je také vzpomínka Jiřího Jilíka na tvorbu Zdeňka Rozkopala, se kterým úzce spolupracoval. Nabízí osobní pohled na jeho práci a přístup k tvorbě.

Zdeněk Rozkopal byl výjimečnou osobností českého umění, jehož tvorba zasáhla do mnoha oblastí. Výstava Mezi filmem a malbou poskytuje pohled na jeho rozsáhlou a mnohostrannou tvorbu. Schopnost kombinovat různé techniky a styly, stejně jako jeho talent zachytit atmosféru a podstatu tématu, dělají z jeho díla nezapomenutelnou součást našeho kulturního dědictví. Výstava představuje jedinečnou příležitost seznámit se s dílem tohoto významného tvůrce a ocenit jeho přínos.

Miroslava Ptáčková