František Stöhr a František Navrátil

Z ticha ke světlu
Dvojí osud, dvojí sochařské dílo, jedno přátelství
 
Galerie Václava Chada, jak již její název napovídá, se vedle prezentace současného českého výtvarného umění dlouhodobě zabývá fenoménem Školy umění Zlín. Zásadní přínos galerie tvoří představení absolventů školy, která vznikla při Baťových závodech jako poslední vývojový stupeň jejich proslulého vzdělávacího systému. Její absolventi později patřili mezi nejvýznamnější osobnosti československé výtvarné scény, mnohdy i s mezinárodním přesahem.

Za devět let výstavní činnosti Galerie Václava Chada jsme měli možnost představit/objevit tvorbu již několika výjimečných osobností spjatých se Školou umění Zlín: Václav Chad – Legenda českého moderního umění, Václav Chad – „Nevěděli jsme, kdy skončí válka“, Alex Beran – Zlínské odpoledne, Jan Rajlich st. – Hloubka plochy, Miroslav Šimorda – Imprese, František Chmelař – Malíř, který psal básně, Milada Schmidtová - Autoportréty a portréty, Slavoj Kovařík – „Vždy jsem měl rád noci“, Láska v křečích explozí – Škola umění Zlín, Otakar Hudeček – Převrat v duši (1924-2007), Jiřina Doubnerová – Cesty domů, Milada Schmidtová – Válečný cyklus, Alex Beran – zlínské období (1939-45) „Čas, kdy nohy umrzají a srdce odlétá ústy“, Václav Chad – Pax tecum.
 
Nyní se nám podařilo připravit a zrealizovat výstavu prezentující tvorbu dalších dvou absolventů Školy umění Zlín – Františka Stöhra a Františka Navrátila. Jak již podnázev výstavy napovídá, jedná se o sochařskou výstavu dvou dlouholetých přátel.
 
František Stöhr, sochař, řezbář a pedagog, se narodil 20. 11. 1931 ve Zlíně do rodiny živnostníka Vladimíra Stöhra, který na Mladcové vedl malý koloniál. Na přání otce se v Olomouci vyučil řezbářem u Jaroslava Kubečky, kde následně pracoval jeden rok. V roce 1949 byl přijat na Baťovu Školu umění Zlín, která zrovna procházela transformací. Nejprve byla znárodněna a přejmenována na Střední uměleckoprůmyslovou školu Zdeňka Nejedlého a v roce 1952 přesunuta do Uherského Hradiště. Zde v roce 1953 absolvoval, pod vedením Jana Habarty. Po základní vojenské službě byl v roce 1956 zaměstnán jako reprodukční sochař u výrobního družstva Kamena v Blansku. Po deseti letech těžké práce v Kameně nastoupil na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně (dnes Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola Brno), kde jako dílenský učitel vyučoval předměty odborné praxe, např. odborné modelování, dílenská cvičení. Mezitím v roce 1971 zahájil studium pedagogického minima na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). V roce 1994 odchází do penze, tvoří ve Vranově u Brna.

František Navrátil, akademický sochař, pedagog a amatérský entomolog, se narodil 19. 4. 1932 v Borkovanech. V roce 1954 vystudoval Školu umění Zlín. Dále pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Jana Laudy a Vincence Makovského, kde v roce 1960 absolvoval. O dva roky později začal spolupracovat jako asistent na zakázkách v ateliéru Vincence Makovského v Brně. František Navrátil působil jako pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (dnes Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola Brno) od roku 1965-1975. Do roku 1990 tvořil v brněnském ateliéru na České ulici 1/3, následně trvale působil v Borkovanech, kde 26. 10. 2012 zemřel.
Zcela unikátní a objevné je představení retrospektivního výběru děl z tvorby Františka Stöhra, který doposud neměl samostatnou výstavu, pouze se účastnil několika kolektivních. Název výstavy „Z ticha ke světlu“ tedy odkazuje na vůbec první uvedení jeho sochařské, kreslířské i malířské tvorby. Na výstavě je zastoupen i výběr z tvorby Františka Navrátila, jehož interiérová i exteriérová plastika je známá především v okolí Brna.
 
Na výstavě je zastoupeno nejen sochařské dílo v podobě plastik a reliéfů od obou autorů, ale také kresby – ne ve smyslu přípravných kreseb, ale zcela autonomní tvorba. Základem výběru děl, u nichž lze pozorovat vzájemnou interakci, se stalo především jejich společné téma – portrétní tvorba, ženská figura a rodina/mateřství. Expozici doplňují archivní fotografie, dokumentující studentskou tvorbu na Škole umění Zlín i pozdější sochařské dílo.
 
Miroslava Ptáčková