Press Releases - CZ

 
TISKOVÁ ZPRÁVA          
23. 3. 2023
 
Galerie Václava Chada představuje Natálii Schmidtovou a další naivní umělce

Díla hned osmi naivních umělců z Česka a Slovenska vystavuje galerie na zámku ve Zlíně. Otevřena je až do 19. května, její dernisáž pak proběhne v rámci Galerijní a muzejní noci. Společně se souběžnou výstavou „Václav Žák – Pábitel“ nabídne 22. dubna také komentovanou prohlídku a 27. dubna komponovaný večer s jejich kurátory.

Vhled do výběru z tvorby spontánních autorů – sedmi naivních malířek a malířů a jednoho sochaře, přináší aktuální výstava v Galerii Václava Chada. Společně se zde zlínskému publiku představí Natálie Schmidtová, Marie Janků, Anna Ličková, Ondrej Šteberl, Ludmila Procházková, Marie Kodovská, Štefan Siváň a Jan Hruška.   

„Svými díly nám naivní malíři poskytují svědectví o sobě, ale i okouzlení ze světa, který je obklopuje,“ uvedla kurátorka Miroslava Ptáčková. „Prostřednictvím této výstavy se můžeme přiblížit k alespoň některým nezaměnitelným, výjimečným dílům naivních tvůrců s čistou a otevřenou myslí, vypovídající o jejich přirozeném a pozoruhodném talentu, jenž jim umožnil stát se bezesporu plnohodnotnou součástí naší výtvarné kultury.“

Blíže se s prací a osudy jednotlivých autorů mohou zájemci seznámit 22. dubna v 9:30 hodin na komentované prohlídce s kurátorkou výstavy Miroslavou Ptáčkovou a Pavlem Konečným. Komponovaný večer věnovaný této výstavě a zároveň souběžné výstavě „Václav Žák – Pábitel“ se uskuteční 27. dubna v 17:00 hodin. Přednášet budou Pavel Konečný a Zuzana Krišková. Dernisáž výstavy proběhne 19. května v 17:00 hodin jako součást Galerijní a muzejní noci.

Výstava je realizována za podpory Státního fondu kultury ČR, Zlínského kraje a Statutárního města Zlína. Je přístupná v Galerii Václava Chada v prvním poschodí zlínského zámku od středy do pátku a v sudé neděle, vždy od 13 do 17 hodin. Vstupné na výstavu i komentované prohlídky je ve výši 70 Kč, pro děti od 6 do 15 let, studenty a seniory 50 Kč, děti do 6 let a držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají vstup zdarma. Školní skupiny platí vstupné 40 Kč, pedagogický doprovod je zdarma.

Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.zlinskyzamek.cz a www.gvch.cz.

O autorech:
Neuměla číst ani psát, přesto dokázala všechny překvapit a zaujmout svou malířskou invencí a zařadit se k nejvýznamnějším osobnostem našeho naivního malířství. Natálie Schmidtová (1895-1981) byla inspirovaná hlavně vlastními osobními zážitky z dětství a pozdějšího života na Vysočině (např. Sázení brambor, Sklizeň brambor, Pečení koláčů, Předení, Pijáci s hudbou nebo Zimní radovánky vzniklé ve Zlíně).

Marie Janků (1891-1975) žila na statku ve Vítějevsi a spontánně začala malovat až v roce 1960. Utíkala při malování od všeho zlého, co ji postihovalo ve skutečném životě. Vyhovoval jí samotářský život, milovala květiny, stromy a lesy. Malovala vším, co měla k dispozici – prsty, dlaní, dřívky i štětcem. Její ryzí malířský projev a zvláštní barevnost ji řadí k nezaměnitelným neškoleným tvůrcům (Čekání, Děvče).

Slovenská malířka Anna Ličková (1895-1975) čerpala z vlastních vzpomínek a scén z běžného venkovského života (Myška). Malování pro ni bylo velmi intimní záležitostí. Dařilo se jí v obrazech vytvořit jedinečnou malířskou kompozici, přičemž v nich dokázala zachytit i něco tajemného.

Ondrej Šteberl (1897-1977) tvořil od mládí, ale plně se tvorbě začal věnovat až v důchodu. V dílech Přadlena a Žena s nůší z poslední dekády jeho života můžeme pozorovat charakteristické rysy jeho tvorby – zjednodušenou prezentaci, čisté barvy, plošnou malbu, výraznou lineárnost i znamenitou kompozici. Ondrej Šteberl se prosadil i v mezinárodním kontextu vzhledem ke svému úspěchu na trienále INSITA Bratislava.

Malovala s velkou chutí jen s několika málo štětci a barvami. Obrazy Ludmily Procházkové (1903-1983) jsou čisté, srozumitelné a mají blízko k lidovému umění. Ve svém malířském díle vypráví o tom, co zažila (Draní peří, Bubeník na návsi). Pozoruhodně originální jsou i rámy jejích obrazů, které vyplétala z žitné slámy.

Rozměrná i skromnější díla mnohdy surově působící, bez detailního finálního opracování, nalézáme v tvorbě jednoho z nejosobitějších slovenských naivních řezbářů Štefana Siváně (1906-1995). Dokázal propojovat tradici lidové řezbářské tvorby se svým charakteristickým rukopisem, který ho řadí mezi skutečné osobnosti naivního sochařství (Na pastvě, Jelen, Dva opilci).

Olejomalba Z květů budou plody, kolorované perokresby Ratolest a Zvonek, vytvořené v 70. letech 20. století Marií Kodovskou (1912-1992), nám připomínají, jakou pokornou a vnímavou pozorovatelkou přírody skutečně byla. Ve svém životě nacházela radost v poezii a následně, až ve svých dvaapadesáti letech, i v tvorbě malířské a kreslířské.

Jan Hruška (1918-2004) tvořil obrazy nejraději s čistými barvami, které nanášel injekční stříkačkou s ploše seříznutou jehlou. Tímto zvláštním a promyšleným způsobem pak vytvářel pestrobarevné plastické malby (Podloubí), kterými si získal početné obdivovatele.
 
Kontakt pro média
Kateřina Martykánová
e-mail: martykanova@zlinskyzamek.cz